Připravuje se: Strach v divočině, nové díly tzv. Andělské povídky, dokončení
Generace kozoroha a nový díl Spáry minulosti.











.

Duben 2015

(Ne)stručně

25. dubna 2015 v 15:07 | Maya Rowlisová |  Deníček
Tak zase píšu. Píšu, abych vám oznámila, že jsem se dostala na svou vysněnou školu. Ano! Jsem z toho velice šťastná. Dozvěděla jsem to tuhle středu a ještě pořád to zpracovavám. Budu na intru, těším se, protože se tam dostali ještě dvě další z mých nejlepších kamarádek (mám jich opravdu hodně - pravých a upřímných), s kterými budu na pokoji - naštěstí všechny tíhneme k punku, takže ani jedna z mých spolubydlících nebude trpět punkovým návalem. A že tuhle hudbu opravdu nutně k životu potřebuju. Z osobních důvodů nikomu z internetu, koho neznám nějak víc (z facebooku/skypu - maruzka22), nebudu říkat, na jakou školu jsem se dostala.
Teď, když je víc času, se třeba konečně začnu víc věnovat blogu, psaní, kytaře, budu více chodit ven a podobně, ale myslím, že nejvíce se budu věnovat kytaře, protože na tu chci umět hrát už opravdu dlouho. Těším se, až si jednou konečně zahraju sama pro sebe písničku. An když by to byla právě od legend jako je Nirvana! To bude teprve pocit!
Když už jsme u toho, že chci chodit více ven, tak se rovnou svěřím. Dřív jsem měla hodně kamarádky tady na vesnici. POřád to jsou moje kamarádky, pořád se s nimi bavím, ale ne tolik jako dřív a už si s nima ani nemám co říct. Prostě už mi to ani nevadí. Ale tím pádem, nevím, poprvé za několik let, co budu dělat 30.4. 2015. Ve vesnici je akce, kam já jít klidně můžu, ale co tam, když si nemám tam s kým pokecat. Asi pojedu za kámoškou (ta, která se mnou bude na intru) do města, ale problém je, že nevím, jestli mi to rodiče dovolí - zákazy jsou u mě trochu delší příběh. Nebo mám ještě nabídku od svýho Punkera, abych jela s jeho ségrou někam na čarodějnice, ale to mě rodiče taktéž nemusí pustit. Jenže to možná tím pádem neuvidím příští týden svýho kluka už vůbec. Což je na hovňajze. No ale nějak se to zvládnout musí. Třeba to dopadne překvapivě, nebo budu v kroužku sedět u nás na vesnici a vyprávět si různý společný zážitky a moje vztahy s bývalou třídou nebudou tak chladný, jako jsou teď.
Taky se chci pochlubit, že jsem začala číst novou knížku. Tamty, co jsou v menu už dáááávno nečtu, jen jsem je ještě neodstranila, ale chci říct, že jsem ráda, že konečně čtu něco, co mě baví a jen těžko se odtrhnu.
A to mi připomíná, že bych měla opravit menu a trochu začít plnit sliby - třeba dopsat bonusové kapitoly ke GK. Už by to hctělo uzavřít. A co teprve nové kapitoly k povídkám, co mám rozpracované.
Ale co. Když tu nic nepřibyde, mě neubyde, takže to nějak řešit nebudu. Spíš až budu mít chuŤ, dám se do toho. A na pokračování, a't už jakékoliv povídky, si budete muset počkat.

Den knihy!

23. dubna 2015 v 14:13 | Maya Rowlisová |  Novinky blogu
Dnes je DEN KNIHY! Můj oblíbený den! Jsem ráda, že se tyto věčné klenoty oslavují! Doufám, že někdy taky pár klenotů přidám do rodiny!
Fallinlovewithbooks

"Rychločlánek"

20. dubna 2015 v 16:34 | Maya Rowlisová |  Deníček
http://2.bp.blogspot.com/-RGFgyZHiNn0/UPGnV3L7qrI/AAAAAAAAA8g/AGzvjNqs-_s/s1600/RAMONES.gif
Ahoj! Tak jsem se tady zase jednou ukázala. Vím, dost na vás kašlu, ale teď prostě mi to bylo celkem fuk. Moc se neurazte. Žju nevirtuální život, vyzrávám, jsem šťastná s lidmi, kterými se obklopuju a tak. Za ty měsíce (přiznávám se, že ani nevím, jak dlouho uplynulo od posledního článku) se mi život celkem změnil. Změnil se mi dost. A já asi taky. Přeci jenom tomuhle se říká život.
Takže - abych vás provedla svým životem během (teď se přiznávám, že jsem se musela mrknout, v jaký konkrétní den jsem zveřejnila poslední článek, abych vám byla schopná vše aspoň ve zrychlené verzi předpovídat) 2 měsíců, skoro 3. Od 2. února, se toho změnilo fakt dost.
O jarních prázdninách, což si pamatuji velmi skvěle, jsem konečně dostala svoje glády! Krásný fešný pohodlný botičky. Ale nejvíc se asi změnilo dnem 21. únorem, kdy jsem zavítala na svůj první punkový koncert, kam jsem si vzala samozřejmě moje nové botky (v té době nové) - a rovnou tam začala chodit s mým nynějším klukem (do detailů zacházet nebudu, protože to bych tu byla hodně dlouho, každopádně byste se mi asi hodně zasmáli) - můj první vztah, heh - (už zítra to jsou dva měsíce:33). Taky jsem se začala v únoru/březnu/dubnu pořádně šprtat na přijímačky. Přiznám se, že jsem začala pořádně makat až v dubnu. Teď už mám přijímačky za sebou, ale pořád očekávám výsledky (nejdříve 22.4.). Takže teď někdy můžete očekávat článek o tom, jestli jsem se dostala na svoji školu (Aplikovaná chemie :3). Taky jsem se posunula - fakt jen o milimetřík - ve svojí hře na kytaru. Dobře, pořád nezahraju ani jednu písničku, ale akordy a "houpačka" mi už padnou líp do ruky, takže když začnu trénovat, s čímž mi může pomoct Láska, tak třeba i zvládnu zahrát něco víc. Co se týče hudby, tak jsem se zase posunula v poslechu hudby. Zajímám se především o posun v legendách - proto ti Ramoni výše (a taky, protože jejich tričko měl na sobě na koncertě). A musím říct, že tuhle hudbu miluju ještě více než předtím.
Taky jsem poznala spoustu nových lidí, některé jsem poznala více do hloubky. Konečně mám pravý nefalšovaný kamarádky. Upřímnost nade vše. Vlastně upřímnost by měla být základ a samozřejmost všech vztahů. Ale dost k mému fylozofování. Taky nevím, jestli jsem to už zmiňovala, ale dostala jsem občanku. Ale to je tak dávno, že už ani nevím, jestli to má smysl sem psát.
Za tu dobu, co jsem sem nenapsala článek se toho změnilo jistě mnohem víc. Například jsem četla strašně málo, protože jsem četla knížky, které mě až zas tolik nebavily, což je pak průšvih. DOST mě to štve, ale teď, jelikož mám víc času a je po přijímačkách, se vrhnu na knížky, na který se totálně těším a pak si přečtu i ten zbytek - ty težší témata, který teď úplně nedávám, protože jsem vypadla ze cviku.
Tak teď jsem vás unudila tím svým děsně zajímavým a převratovým životem. Doufám, že jsem to psala alespoň pro někoho. Pokud vás tohle nezajímalo a nudila, tak vězte, že jsem mohla být ještě víc nudná, či protivná, protože jsem sem ještě nerozepisovala, jak je můj vztah s mým klukem skvělej. JOJO, tak já radši mlčím už k tomuhle tématu.
Taky, co se týče mojí aktivity a článkách na blogu, tak nic neslibuji, prostě sem občas skočím a něco napíšu, ale už nic neslibuju, prostě už mám svůj život, který hodlám žít, nejen o něm psát, a vy byste měli udělat to samé. Nikdy nevíte, co vás čeká za rok, měsíc, den.